- Přijímám registrace -

Aslak Saether

9. dubna 2016 v 15:09 | Nox
Jméno: Aslak Saether
Věk: 27
Zaměření: Tichošlápek, Krotitel
Povaha: Aslakova povaha úzce souvisí s jeho zaměřením. Je tichý, precizní a rád si hraje na tichého pozorovatele, kterým také v pracovní době je. Je zvídavý, ale ne tak moc, aby ho to stálo draho. Takto získané informace dokáže použít ve svůj prospěch. Svou práci bere vážně a zvažuje všechny možnosti. Pokud číhá na svou zakázku, rád visí někde v temném koutě a čeká na ní. Obvykle, když je o úroveň výš, než cíl, se snáší hlavou dolů, kde pak oběti podřízne hrdlo a neslyšně a beze stopy uniká z místa činu. Někdy však dojde na lámání chleba, a jaký je plán? Žádný, Aslak je trochu Yollo…Jednou z jeho silných stránek je schopnost okamžité improvizace. To bychom měli kapitolu o práci a nyní jak se chová ve společnosti? No… kdybyste na Aslaka narazili, asi si budete říkat, co to je za blbce. Nebojí se utahovat si ze všech a všeho. Je ironický a trocha sarkasmu mu také nechybí. Když je ve společnosti přátel, tak trochu mu hrabe, protože se chová částečně jako malé děcko. Jako děcko s velmi sadistickými choutky. O to je pak jeho počínání zábavnější. Avšak v mžiku se dokáže přestat chovat jako blb a v jeho srdci se probudí vnitřní gentleman nebo relativně normální chlapík.
Mezi Aslakovi záliby patří hra na klavír, ve které je velmi dobrý, bavení se s přáteli a podnikání různých akcí, jako magor by řekl, že i rád někoho kuchne, absolutně zbožňuje malé i střední kočkovité šelmy a roztomilé věci. Dále si občas něčeho tvrdšího lokne, rád se mstí malými žertíky a rád paří hry.
Je dobré poznamenat, že se nebojí přiznat, že má strach a také že kdybyste mu dali klíčky od auta a řekli, ať nastartuje… dámy a pánové, zvolili jste apokalypsu… Aslak neumí řídit… řidičák dostal jen proto, že u třetí lekce ho instruktor prosil na kolenou, ať s ním nemusí jet…Rád tedy cestuje pěšky nebo koňmo.
Co však Aslak nemá rád, jsou patolízalové, umění neschopnosti, přílišné nakazování, bránění mu v práci a všechny věci, které by se dotkli jeho samotného, jeho mazlíčka, nebo přátelům.
Schopnosti a zajímavosti: Bojí se velkých koček, jako je například lev. Zbožňuje jinak všechny ostatní střední, nebo malé druhy koček. Při plíživých akcích se sám chová trochu jako zvíře. Konkrétně lovící kočka v záloze. Je velmi dobrý akrobat a gymnasta. Nevadí mu promenádovat se po baráku bez oblečení. Velmi rychle dokáže zacházet s dýkami a umí spolupracovat se svým jaguárem. Disponuje velkým talentem skrýváním a ticha. Má hrozně rád lízátka.
Majetek: Čtyři dýky-dvě záložní. Pistoli s tlumičem pro případ nouze. Kožený kabát s hlubokou a stylizovanou kapucí, váčky se štiplavým plynem. Lano, lízátka a samozřejmě svého jaguára.
Jméno jaguára: Korael
Historie: Aslak je se narodil v Norsku proto má norské jméno. Avšak celý svůj život strávil ve Finsku, jelikož tam je práce jeho otce zavedla. Otec projektoval mnoho taveb, jako dálnice a moderní vily, moderní sídliště. Aslak chodil v klidu so školy a užíval si dětského života. Měl sice jenom pár kamarádů, ale to mu nevadilo. Ostatní kamarády zastalo pět koček, které měli doma. Ostatní, co si mysleli, že je namýšlený, tak ať si to mysleli…. Byl také považován troch za šprta, protože už tehdy všechno dělal do puntíku a byl vždy precizní. Ale což, jeho život byl téměř bezstarostný.
Téměř… několikrát viděl, jak jeho otec přichází domů zmlácený, nebo spíš odřený s modřinami. S matkou o tom mluvili, ale jemu samotnému to vše tajili. A tak se Aslak ve svých pouhých deseti letech rozhodl zjistit, co za otcovými zraněními stojí. Ale moc se mu to nedařilo. To je tak, když se desetileté dítě s nulovými znalostmi o pátrání rozhodne najít, co stojí za zraněními.
Nijak se mu to nedařilo až do jednoho rozhovoru. Rozhovoru jeho otce a někoho. Podle jména usoudil, že se jedná o jeho strýce. Rozhovor zněl takhle.
"Brácho, problém. Ten, kterýmu jsem včera prošpikoval střeva kudlou, stačil něco poslat. Asi pro koho děláme, nebo nevím…asi příští cíl."
"Já vím, je to průser, ale stačil jsem zjistit, komu to poslal, takže to vypadá, že máme další kontrakt."
"Hele, Arnljote, poslouchej. Půjdu za šéfem… už to asi ví… Půjdu za tím, hned co kuchnu toho, kterej obdržel tu zprávu… dobře. Taky si kryj záda."
Vzápětí se otevřeli dveře a otec viděl svého syna. Došlo mu, že všechno slyšel. Odebral se s Aslakem do jeho pokojíčku a tam mu to všechno vysvětlil.
"Tati, takže ty jsi ten zlej?"
"Ne, zlatíčko. Já dělám to, co si zlí pánové zasloužej"
"A tati?"
"Ano?"
"Vezmeš mě se sebou a naučíš mě, jak udělat ze zlých pánů hodný?"
A tehdy padla rozhodující odpověď.
Poté co se otec vrátil a vše dopadlo líp, než by kdo mohl čekat, odhlásil otec Aslaka ze školy a začal ho učit doma. Nejen normálnímu školnímu programu, nýbrž v gymnastice, tichosti a zaházení s dýkami. Někdo by řekl, že to je nezákonné, což bylo, ale nikdo se také o tom nedozvěděl. Učení trvalo devět let. A když bylo učení u konce, devatenáctiletý Aslak byl připraven vstoupit jako novic do organizace, kde byl jeho otec.
však už ve skupině zabijáků nepanovalo takové poklidné klima. Zdálo se, že šéf, u kterého téměř nikdo neznal jméno, má cosi za lubem… nikdo nevěděl, co a tak měli všechny důvody k podezřívavosti, ale zatím to nebylo tak divné, aby všichni, krom nejvěrnějších začali pochybovat.
Nadešel čas Aslakovi první mise. Aslak se skupinou dalších tří noviců, kteří byli minimálně o dva roky starší se vydali na odklizení jednoho z překupníků drog a gangstera, který už měl dokonce i na svědomí pár životů ze skupiny. Byla to těžká zkouška. Aslak se svým, dá se říci loveckým zaměřením, zaujal polohu obráceného kříže a takhle visel v temnotě a čekal na svůj cíl, kterého dříve či později měli ostatní nahnat. Avšak asi dvacet minut se nic nedělo. Proto se Aslak rozhodl zjistit, oč jde.
tehdy se to všechno podělalo. Ty dva, padli do léčky, a vyzvonili, že je tu třetí, tedy Aslak.
Když je konečně našel, dostalo se mu náležitého uvítání. Hlaveň kvéru do zad a varování, že jestli se hne, tak končí. Co se dalo dělat. Adrenalin v Aslakových žilách stoupal, ale že by zatím pociťoval strach, to ne, na rozdíl od těch dvou.
Ovšem, jeden z nich udělal, to co dělat neměl. Poslal potají, že jsou v pasti. Ihned se to zjistilo, protože brnění mobilu jen tak nikdo nepřeslechne a samozřejmě záři displeje taky ne.
Od šéfa té druhé skupin padl nejspíše konečný verdikt. Zabít. A jako na potvoru si to sem přiťapkal jeho mazlíček lev. Jejich boss mimo jiné řekl, že jeho mazlíček jménem Rudolf, má hlad a že by byl moc rád, kdyby ho nakrmili a za druhé, že by se všichni rádi koukli na nějaký živý triller.
Jelikož byl Aslak ze všech třech nejpohyblivější, rozhodl se trochu obětovat a udělal ze sebe běhající návnadu, které se lev milé rád chopil. Láska k jakýmkoliv kočkám byla ta tam.
Aslak se snažil utéct, jak nejlépe to šlo, ale zkuste si utéct sto padesáti kilům hladového masa. No, asi nic moc? Zároveň se však snažil odvést lva co nejdál od svých kolegů, kteří možná skončí s kulkou v hlavě.
Avšak co osud nechtěl, nebo možná i chtěl, bylo, že se Aslakovi zasekla noha kdesi ve výklenku a trochu si jí zvrknul. V tuhle chvíli věděl, že je to všechno ztracené. A pak ho lev strhnul k zemi. Intinktivně si dal ruce před sebe a zařval Ne! Když tu se stalo něco, co nikdo nejspíš nepředpokládal. Lev sice vrčel a chtěl ho zakousnout, ale něco mu v tom bránilo. "Vypadni o de mě!" Zařval Aslak se všech sil. I kdyžse lev zdráhal, přesto Aslaka uposlechl a odběhl pryč. Na to se Aslak schoulil do klubíčka a vzlykal. Ne však dlouho. Sebral všechnu odvahu, kterou ještě měl a šel dodělat svou zakázku.
Když dokulhal k místu, kde měli být ti dva nikde je neviděl. Avšak mrtvoly vypovídaly o tom, že už je tu nejspíše jeho otec se skupinou. Jelikož zakázka pořád platila, rozhodl se jí dodělat až do konce. Opět si zalezl někam do stínů, zaujal svou oblíbenou polohu obráceného kříže a tam čekal. Čekal a pak, jako by z čistého nebe, se přiřítil jeho cíl. Ve tmě se cosi zablýskalo a na zem padlo tělo, ze kterého crčela krev.
Dokonáno…
Po zakázce byli prozkoumat více podrobně místo, kde byli. Nejen, že našli lví kotec, ale i spoustu dalších kotců se šelmami. V jednom našel dvě koťata Jagurára. I když po předchozí naháněčce se lvem cítil ke kočkám torchu odpor, jeho přirozený cit pro roztomilost a přetrvávající láska ke kočkám ho nakonec přemohli a on si vzal koťata k sobě. Avšak po dvou dnech jedno zemřelo..Ale to druhé vyrostlo a Aslak si ho nechal. Pojmenoval ho Korael. Od té doby jsou nerozlučnými parťáky v práci i v normálním životě.
A kde se potulují teď? To nikdo neví… Opustili svou skupinu a nyní se toulají už dobrých šest let spolu po světě a pořád se zdokonalují ve svých schopnostech.
Obrázek:



Kontakt: iscaraal-rpg@seznam.cz
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama